Wernerův mlýn Wernermühle
Wernerův mlýn
Wernermühle
do zrušení poddanství (1620–1848)
1729
- postaven mlýn
V
2. polovině 18. století vyznačen na mapě I. vojenského mapování.
V 2.
polovině 18. století držel mlýn Johann Christoph Stolz
s manželkou Annou Dorotheou. Za něj dostal mlýn v roce
1771 čp. 43. V té době se zde Stolzovým narodila dcera Maria
Anna, která se svým manželem Franzem Wernerem převzala mlýn.
Franz (nazývaný také Franz Josef nebo Josef) Werner se s Marií
Annou Stolz oženil v únoru 1793 a převzal mlýn svého
tchána, který zemřel v září 1802 ve věku 70 roků.
Matriky zaznamenaly narození pouze jediného dítěte manželů
Wernerových, dcery Agnes, která zemřela již po 10 dnech. Další
děti manželé neměli. Možná proto adoptovali Karla Hübnera,
nemanželského syna Franzisky Hübner z obce Bělá čp. 44,
narozeného v roce 1802. Karl pak po smrti svého
adoptivního otce v říjnu 1825 zdědil mlýn a používal obě
příjmení Hübner-Werner. (MH)
Karl
Hübner-Werner se oženil s Annou Franziskou Hitschel, dcerou
zemědělce a obchodníka z Prostředního Žlebu. Z manželství
vzešlo velmi početné potomstvo, v období 1826-1853 se
manželům narodilo 17 dětí, synové Karl (1826), Franz Josef
(1828), Anton (1829), 3 synové pojmenovaní Wilhelm (1833, 1843 a
1849), kteří všichni zemřeli v dětském věku, Ignaz
(1836), Josef (1837), Franz Wenzel (1838), Heinrich Wilhelm (1845),
Wenzel (1847), Konrad (1852) a dcery Maria (1831), Maria Anna (1835),
Franziska (1841), Karolina (1842) a Emma (1855)
od zrušení poddanství (1848–1913)
Mlynář
Karl Hübner-Werner st. zemřel v březnu 1856, mlýn převzal
jeho syn Karl Hübner-Werner ml. Ten si za manželku vybral Franzisku
Grötschel, dceru lodníka z Loubí (dnes součást Děčína).
Narození jejich prvního dítěte, dcery Franzisky Karoliny,
zaznamenaly matriky v roce 1862, pak následovali Karl (1864),
Friedrich Wenzel (1866), Maria (1869), Wilhelm (1871), Bertha (1873)
a Rudolf (1877). (MH)
Dle
záznamů o sňatcích jeho potomků byl Karl Hübner-Werner ml.
uváděn jako mlynář v čp. 43 ještě v roce 1900, není
však jisté, zda vzhledem ke svému věku 74 roků mlýn ještě
provozoval. Byl posledním zdejším mlynářem, žádné pozdější
zápisy o mlýnu se již nevyskytují. Jeho nejstarší syn Karl se
mlynářství nevěnoval, pracoval jako úředník na železniční
dráze.
Znárodňování,
život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1950
- mlýn ještě stojí
1953
- snímek není úplně zřetelný, ale pravděpodobně je mlýn už
v troskách a zarůstá vegetací.
1958,
1963 - zarůstající trosky mlýna jsou stále zřetelné.
Bis
zur Aufhebung der Leibeigenschaft (1620–1848) 1729 - Mühle gebaut
In der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts wurde es auf der Karte
der I. Militärkartierung vermerkt. In der zweiten Hälfte des 18.
Jahrhunderts war die Mühle im Besitz von Johann Christoph Stolz und
seiner Frau Anna Dorothea. Für ihn erhielt die Mühle 1771 die Nr.
43. Damals wurde hier die Tochter der Familie Stolz, Maria Anna,
geboren, die mit ihrem Mann Franz Werner die Mühle übernahm. Franz
(auch Franz Josef oder Josef genannt) Werner heiratete im Februar
1793 Maria Anna Stolz und übernahm die Mühle seines im September
1802 im Alter von 70 Jahren verstorbenen Schwiegervaters. In den
Matrikeln ist nur die Geburt eines Kindes der Werners verzeichnet,
Tochter Agnes, die nach nur 10 Tagen verstarb. Das Paar hatte keine
weiteren Kinder. Vielleicht adoptierten sie deshalb Karl Hübner, den
unehelichen Sohn von Franziska Hübner aus dem Dorf Bělá Nr. 44,
geboren 1802. Nach dem Tod seines Adoptivvaters im Oktober 1825 erbte
Karl die Mühle und führte beide Nachnamen Hübner-Werner . (MH)
Karl Hübner-Werner heiratete Anna Franziska Hitschel, die Tochter
eines Bauern und Kaufmanns aus Prostřední Žleb. Aus der Ehe ging
ein sehr zahlreicher Nachwuchs hervor, im Zeitraum 1826-1853 hatte
das Paar 17 Kinder, die Söhne Karl (1826), Franz Josef (1828), Anton
(1829), 3 Söhne namens Wilhelm (1833, 1843 und 1849), die alle im
Kindesalter starben, Ignaz (1836), Josef (1837), Franz Wenzel (1838),
Heinrich Wilhelm (1845), Wenzel (1847), Konrad (1852) und die Töchter
Maria (1831), Maria Anna (1835), Franziska (1841), Karolina (1842)
und Emma (1855).
Seit
Aufhebung der Leibeigenschaft (1848–1913) Müller Karl
Hübner-Werner sen. starb im März 1856, die Mühle übernahm sein
Sohn Karl Hübner-Werner jr. Zur Frau wählte er Franziska Grötschel,
die Tochter eines Schiffers aus Loubí (heute Stadtteil von Děčín).
Die Geburt ihres ersten Kindes, Tochter Franziska Karolina, wurde
1862 in die Matriken eingetragen, es folgten Karl (1864), Friedrich
Wenzel (1866), Maria (1869), Wilhelm (1871), Bertha (1873) und Rudolf
(1877). ). (MH) Nach den Heiratsurkunden seiner Nachkommen war Karl
Hübner-Werner jr. bereits um 1900 als Müller in Nr. 43 aufgeführt,
ob er mit seinen 74 Jahren noch die Mühle betrieb, ist nicht sicher.
Er war der letzte Müller hier, weitere Aufzeichnungen über die
Mühle gibt es nicht. Sein ältester Sohn Karl arbeitete nicht als
Müller, sondern als Eisenbahner.
Nach der Verstaatlichung,
Müllerleben während des kommunistischen Regimes (1949–1989) 1950
- die Mühle steht noch 1953 - das Bild ist nicht ganz klar, aber
wahrscheinlich ist die Mühle bereits eine Ruine und von Vegetation
überwuchert. 1958, 1963 - die überwucherten Ruinen der Mühle sind
noch heute zu sehen.
Besitzer
der Mühle in chronologischer Reihenfolge
2.
pol. 18. st. Johann Christoph Stolz
1793-1825
Franz Werner
1825-1856
Karl Hübner-Werner st.
1856,
1900 Karl Hübner-Werner ml.
Besitzer
der Mühle in chronologischer Reihenfolge 2. Hälfte 18. Jahrhundert
Johann Christoph Stolz 1793-1825 Franz Werner 1825-1856 Karl
Hübner-Werner der Ältere 1856, 1900 Karl Hübner-Werner jr.